Nedostatek trenérů ve sportovních klubech
Jako amatérský trenér-tatínek se již nějakou dobu pohybuji v prostředí sportovní výchovy mládežem v tomto případě fotbalu. A řekněme si na rovinu, fotbal patří k nejmasovějším sportům v Česku, pro rodiče není finančne destruktivní a většinu dětí tento sport baví. Ale řekněme si to na rovinu. Dělat trenéra v souběhu se zeměstnáním není žádná pohodička. Pokud to chcete dělat poctivě, tak to žere čas. Ale kromě skvělého pocitu, že dětem něco předáte, něco je naučíte a máte třeba i výsledky, to nepřináší v zásadě nic. A budu upřímný, za čas, který tomu člověk obětuje by nějaká ta kačka byla férovou odměnou. Mě zatím u aktivity drží dvě věci. Mám pod sebou mého juniora a práce s dětmi mě jednoduše baví. Tak jsem si řekl, že se v této oblasti vydám do boje za lepší podmínky pro trenéry mládežnického sportu.
Podle odhadů tvoří velkou část trenérů ve sportovních klubech právě dobrovolníci – často rodiče dětí stejně jako já, kteří se zapojují z dobré vůle, bez nároku na odměnu. Pomáháme tím udržet základní provoz klubů, ale často nemáme odborné vzdělání potřebné k tomu, abychom děti vedli správně – ať už z hlediska techniky sportu, fyzického rozvoje nebo prevence zranění.
Proč tedy chybí trenéři?
Nízké ohodnocení:
Kluby řeší mnoho dalších nutných investic do chodu samotného klubu a vše ostatní tak jednoše nějak látají jak jen to jde. Na jednu stranu si častokrát zvykly, že se vždy nějaký obětavý tatínek najde, ale na druhou stranu je toto každý rok těžší a těžší.
Nedostatečné vzdělávací programy:
Možnosti vzdělání trenérů jsou omezené, a to jak z hlediska dostupnosti kurzů, tak z hlediska financování.
Nízká prestiž:
Trenérství v menších klubech nemá takovou společenskou váhu, aby motivovalo mladé lidi ke vstupu do tohoto povolání.
Jaký je pak dopad na děti a jejich zdraví
Nedostatek kvalifikovaných trenérů ovlivňuje, jak děti sportují, a následně jejich zdraví a životní styl:
Mají špatné motorické dovednosti, protože děti bez správného vedení nezískávají základní pohybové dovednosti, což ovlivňuje jejich fyzickou zdatnost a často i sebevědomí. Následně se szamozřejmě zvyšuje jejich se obezita. Podle statistik je obezita u dětí v České republice aktuálně na vzestupu a to především po COVIDovém období. Tehdy ještě více naběhly na nedostatečný pohyb a začaly trávit více času před obrazovkami a méně času na hřišti. Bez odborného vedení je o to těžší je motivovat k pravidelnému pohybu. Kromě obezity pak přicházejí další zdravotní problémy, protože špatná fyzická kondice a obezita vedou k většímu výskytu chronických onemocnění, jako jsou cukrovka, kardiovaskulární choroby nebo problémy s pohybovým aparátem. Což pak v pozdějších letech přinese nepříjemný dopad na zdravotnický systém a bude nás to stát o to více peněz.
Dopady na zdravotnický systém
Nedostatek pohybu u dětí má tedy i dlouhodobé dopady na zdravotnický systém. Zvýšené procento obezity a chronických onemocnění znamená, jak jsem již zmínil vyšší náklady na léčbu. Podle odborníků mohou problémy, které začínají u špatných pohybových návyků v dětství, vést k vyšší zátěži zdravotnictví o desítky miliard korun ročně.
Pravidelný pohyb, vedený kvalifikovaným trenérem, přitom pomáhá posilovat imunitu a tělesnou kondici, snižovat riziko civilizačních chorob a budovat zdravý životní styl, který si děti nesou do dospělosti.
Jak tuto situaci zlepšit?
Podporovat vzdělávání trenérů:
Více rozšířit spolupráci mezi Národní sportovní agenturou a vysokými školami se zaměřením na tělovýchovu a sport.
Vytvořit státní dotace na vzdělávací kurzy pro trenéry.
Zvýšit atraktivity trenérského povolání, tzn.:
- Zlepšit finanční ohodnocení trenérů.
- Vytvořit kampaně, které zvýší prestiž práce trenéra, zejména na amatérské úrovni.
Spolupracovat s obcemi a školami:
- Zavést povinné sportovní kroužky v rámci školní výuky.
- Umožnit trenérům zapojení do školních programů a tělesné výchovy.
Zapojit soukromý sektor a motivovat firmy k investicím do sportu například formou daňových úlev. Nebo třeba podporovat partnerství mezi sportovními kluby a lokálními firmami.
Těch možností je mnoho, ale já bych se chtěl v tomto textu věnovat samotnému tématu zlepšení finančního ohodnocení trenérů. Pomoc státu je v tomto případě klíčovým krokem k profesionalizaci sportu, zvýšení jeho kvality a k zajištění dlouhodobé udržitelnosti sportovních klubů. Jak bychom toho mohli dosahnout? Podívejme se na pár možností.
. Zavedení dotací na mzdy trenérů
Vytvořit SPECIÁLNÍ, robustní a především systémový dotační program zaměřený na částečné pokrytí mezd trenérů, zejména v mládežnických sportovních klubech. Tento program by mohl být spravován Národní sportovní agenturou (NSA). Dotační program tohoto typu včak vyžaduje přísná kritéria, která by motivovala kluby k zodpovědnému přístupu a především rozvoji činnosti. Klíčovými kritérii by tedy mohly být: počet aktivně zapojených dětí, pokrytí všech věkových kategorií, kvalifikaci trenérů nebo jasně definovaný dlouhodobý plán rozvoje. Tyto dotace by pokryly část mzdy trenérů, čímž by se snížil finanční tlak na sportovní kluby.
2. Daňové úlevy nejen pro kluby
Sportovní kluby zaměstnávající trenéry by mohly být osvobozeny od placení části odvodů na sociální a zdravotní pojištění za své zaměstnance. Tím by se jim snížily náklady na zaměstnávání kvalifikovaných trenérů. Menší kluby, které nemají dostatečné příjmy, by mohly mít nárok na vyšší daňové úlevy nebo dokonce na refundaci části nákladů spojených se zaměstnáváním trenérů.
3. Granty na vzdělávání trenérů
Stát by mohl financovat nebo spolufinancovat kurzy a školení pro trenéry. Tyto prostředky by pomohly zvýšit kvalifikaci trenérů a umožnily klubům zaměstnávat odborníky bez obav z finančních nákladů na jejich vzdělání. Řešením je i vytvoření národních programů pro dlouhodobé a kontinuální vzdělávání trenérů, včetně online kurzů a workshopů, by mohlo motivovat k zapojení více lidí.
4. Motivace skrze podporu zaměstnavatelů
Podpora firem by mohla hrát klíčovou roli v motivaci soukromého sektoru k finanční podpoře trenérů ve svých regionech. Firmy by měly být aktivně povzbuzovány k tomu, aby se podílely na financování sportovních aktivit, například formou sponzoringu nebo přímých příspěvků na mzdy trenérů. Tento přístup by posílil jejich zapojení do komunitního života a zároveň by podpořil rozvoj sportu na lokální úrovni. Současně by bylo vhodné zavést daňové zvýhodnění pro společnosti, které se rozhodnou finančně podporovat trenéry nebo sportovní kluby. Významné daňové úlevy by mohly fungovat jako silná motivace a přilákat více firem k účasti na podpoře sportu.
5. Zvýšení rozpočtu pro NSA
Národní sportovní agentura (NSA) by měla věnovat více prostředků na přímou podporu trenérů. Zvýšení rozpočtu na tento účel by mohlo přispět ke zlepšení podmínek v celém sportovním sektoru. Namísto masivních investic do drahých infrastrukturních projektů by bylo efektivnější přesměrovat část prostředků na personální rozvoj. Transparentnost v přidělování dotací je klíčová. Dotace určené na mzdy trenérů by měly být jasně vymezené a jejich přidělování přísně kontrolované, aby se předešlo korupci nebo neefektivnímu využívání financí.
6. Zřízení státního fondu pro sportovní trenéry
Jedním z dlouhodobých řešení by mohlo být zřízení speciálního státního fondu pro sportovní trenéry. Tento fond by zajišťoval stabilní podporu pro trenéry a mohl by být financován z částek vybraných na daních z hazardu, tabáku nebo alkoholu. Takové financování by zajistilo předvídatelný a udržitelný zdroj příjmů. Navíc by mohlo být zavedeno odměňování trenérů za jejich výsledky, například ve formě bonusů pro ty, kteří dosahují významných úspěchů nebo vedou kluby s vysokým zapojením dětí.
7. Zvýšení povědomí a prestiže trenérů
Dalším důležitým krokem je zvýšení povědomí a prestiže trenérů. Stát by mohl investovat do mediálních kampaní, které by zdůraznily klíčovou roli trenérů pro zdraví mladé generace. Tyto kampaně by mohly motivovat více lidí, aby se zapojili do trenérské práce, a zároveň zvýšit respekt k této profesi. Vedle toho by mohla být zavedena ocenění pro nejlepší trenéry na státní nebo regionální úrovni. Taková ocenění by nejen zvýšila prestiž trenérů, ale také inspirovala ostatní k lepším výkonům.
Výhody zlepšení finančního ohodnocení trenérů
- Zvýšení kvality tréninku: Kvalifikovaní trenéři mohou děti vést k lepším výkonům a zdravějšímu životnímu stylu.
- Motivace pro mladé trenéry: Lepší mzdy by mohly přilákat mladé lidi, kteří zvažují trenérství jako profesní dráhu.
- Dlouhodobá udržitelnost sportovních klubů: Kluby s profesionálním vedením mají větší šanci na úspěch a přežití.
- Zlepšení zdraví populace: Pravidelný sport vedený odborníky má pozitivní dopad na zdraví, což v dlouhodobém horizontu snižuje náklady na zdravotní péči.
Osobně si myslím, že skvělým začátkem by byla podpora ochotných tatínků a maminek ze strany státu, například formou daňových úlev, různých odpočtů nebo benefitů. Tito dobrovolní trenéři často věnují svůj volný čas dětem, aby je vedli ke sportu, a zaslouží si za to ocenění a podporu. Tato pomoc by navíc byla ideálním doplňkem či prvním krokem k profesionalizaci těch trenérů, kteří vidí trenérství jako své životní poslání. Tito lidé by tak mohli nejen rozvíjet sportovní úspěchy svěřenců, ale také zajistit kvalitní sportovní výchovu a podporu sportovních talentů, čímž by významně přispěli ke zlepšení celkové úrovně sportu v České republice. Vždyť "KDO NESKÁČE, NENÍ ČECH!"
cCo říci závěrem? Nedostatek kvalifikovaných trenérů je jedním z největších problémů českého sportu, zejména pokud jde o děti. Tento problém má dalekosáhlé důsledky nejen na zdraví mladé generace, ale i na zdravotnický systém. Je nezbytné, aby stát, sportovní organizace a soukromý sektor spojili síly a investovali do vzdělávání trenérů, podpory klubů a propagace sportu jako klíčové součásti zdravého životního stylu.
Pokud se nepodaří tento problém včas řešit, budeme čelit generaci s horším zdravím, vyššími náklady na zdravotní péči a nižší sportovní výkonností. Naopak investice do kvalifikovaných trenérů a podpory sportu může přinést nejen zdravější děti, ale i silnější společnost.
Tom