Můj pohled na náš volební program

Včera jsme představili náš volební program pro říjnové volby. A protože už se objevily první komentáře a hodnocení, mám potřebu přidat svůj vlastní pohled. Ne jako politik v televizi, ale jako člověk, který ten program čte a sám mu věří.

K čemu má program sloužit

Objevila se kritika, že je program málo konkrétní. Přiznávám, že to není výtka úplně mimo. Ale když se nad tím zamyslím – opravdu má být program katalogem všech detailních řešení? Já myslím, že ne. Program má být kompasem, ne návodem k montáži nábytku. Má ukázat, jakým směrem se chceme vydat, jaké hodnoty a priority nás vedou.

Detailní řešení mají přijít ve chvíli, kdy o nich můžeme otevřeně debatovat s odborníky i veřejností. Ale teď je důležité ukázat směr. A ten je v našem programu jasný.

Vize, která dává smysl

Mně osobně se velmi líbí vize 2030:
"ČESKO – ÚSPĚŠNÁ A BEZPEČNÁ ZEMĚ, VE KTERÉ CHCEME ŽÍT."

Není to prázdná fráze. Je to cíl, který už dnes není jen snem, ale reálnou cestou. Za poslední čtyři roky jsme udělali důležité kroky. Vím, že ne vždy dokonalé, ale pevné a správným směrem. A to se počítá.

Proč znovu mluvíme o Babišovi

Možná si řeknete: "Zase antiBabiš?" Ještě před pár měsíci bych souhlasil, že bychom se téhle nálepce měli vyhnout. Jenže dnešní situace je jiná než v roce 2021.

Tehdy šlo o střet zájmů, o dotace a sobeckost. Dnes jde o něco podstatnějšího – o hodnoty naší země. Andrej Babiš je ochoten spojit se s extremisty, populisty i antisystémovými stranami, jen aby se dostal k moci. A to už není jen jeho byznys. To je nebezpečí pro celou republiku.

Dokážete si představit Poslaneckou sněmovnu, kde diktují směr lidé jako Rajchl, Majerová nebo Konečná? Já ano. A právě proto o tom mluvím nahlas.

Dvě různé cesty

Na jedné straně stojí SPOLU, STAN a také Piráti, kteří se rozhodli vládu opustit, ale přesto s námi sdílí základní hodnoty. Ano, děláme chyby. Ano, ne všechno se povedlo. Ale to, co nás spojuje, je snaha hledat řešení pro zemi a její občany.

Na druhé straně stojí strany, jejichž cílem není služba, ale vlastní zájem:

• ANO – byznys projekt jednoho člověka,

• SPD – osobní podnik Tomia Okamury,

• Stačilo – slepenec extrémních a minulostí páchnoucích stran,

• KSČM, Trikolora, PRO, SOCDEM – každý s jiným motivem, ale společně s jedním cílem: dostat se zpět k moci bez ohledu na cenu.

Tohle není o budoucnosti. Tohle je o krok zpátky.

Co se povedlo

Můžu si přiznat, že jsme možná některé své voliče zklamali. Něco šlo udělat lépe, něco rychleji. Ale když se podívám na celek, říkám si: stálo to za to.

Žijeme ve svobodné a bezpečné zemi. Důchody chodí včas a valorizují se. Zdravotnictví, navzdory všem problémům, funguje. Silnice a železnice se zlepšují. Máme stabilní sociální systém. A hlavně – naše země má respekt na Západě, jsme důvěryhodným partnerem. To není málo.

Nejít volit je volba

Chci říct ještě jednu osobní věc. Rozumím, že někdo má chuť zůstat doma a nejít volit. Ale v téhle situaci nevolit znamená pomoct populistům a extremistům a přenechat prostor těm, kteří naši zemi chtějí vrátit zpět na Východ, nebo ji rozdělit vnitřně. Znamená to zradit hodnoty, které jsme tady dlouhá léta budovali.

A o tyhle hodnoty jde víc než o pár korun v peněžence.

Nechci, aby se Česko vydalo cestou Maďarska nebo Slovenska. Nechci návrat vlivu Ruska. Raději budu mít menší výplatu nebo vyšší účty, než abych žil v nesvobodné zemi. Protože svoboda a bezpečí jsou hodnoty, které mají cenu vyšší než peníze v peněžence.

Děkuju, že jste dočetli až sem. A prosím – běžte v říjnu volit a bráňte naši cestu . Protože se rozhodne, v jaké zemi budeme žít.

Díky
Tom